Kde se na zimních stadionech nejčastěji zbytečně přeplácí za energie - a jak tyto ztráty proměnit v dlouhodobé úspory (až v řádu několika stovek tisíc ročně)
Provoz krytých zimních stadionů a hokejových arén patří mezi nejenergeticky náročnější typy budov ve veřejném sektoru.
Ne proto, že by byly nutně špatně řízené, ale proto, že to vyplývá přímo z jejich provozní podstaty.
Zimní stadion musí současně:
- udržovat velmi chladný a stabilní ledový povrch,
- vytápět okolní prostory pro komfort hráčů, diváků i personálu.
Tyto dva protichůdné požadavky běží nepřetržitě vedle sebe.
Právě tato kombinace činí zimní stadiony inherentně vysoce energeticky náročnými – vysoká spotřeba energie je zde přirozeným důsledkem provozu.
Kolik energie zimní stadion spotřebuje
Roční spotřeba energie se u krytých zimních stadionů běžně pohybuje v rozmezí 0,8–2,4 GWh ročně.
To je řadí mezi největší spotřebitele energie v portfoliu městských budov.
Zároveň zde platí jednoduché pravidlo:
Kde je vysoká spotřeba, tam je i vysoký potenciál úspor.
A právě proto má smysl se na provoz zimních stadionů dívat detailněji.
Kde energie skutečně mizí
Dlouhodobé analýzy potvrzují, že:
největším spotřebitelem energie je chladicí technologie, která vyrábí a udržuje ledovou plochu.
V průměru tvoří přibližně 45 % celkové spotřeby energie stadionu.
Pokud mají mít úsporná opatření reálný a měřitelný dopad, musí se zaměřit právě sem.
Efektivní strategie stojí na třech pilířích:
- řízení chladicí technologie podle skutečné potřeby,
- snížení tepelné zátěže působící na led,
- maximální využití tepla vznikajícího při chlazení.
Proč nestačí odhady a „zkušenost“
Smysluplné úspory nelze stavět na pocitech ani obecných doporučeních.
Fungují pouze tehdy, když vycházejí z reálných provozních dat.
Pravidelné sledování spotřeb, vyhodnocování trendů a práce s dlouhodobými měřeními umožňují rozlišit, zda je problém:
- v samotné technologii,
- v nastavení provozu,
- nebo v chování systému v průběhu roku.
Pět opatření s největším dopadem
Z praxe i dostupných studií se dlouhodobě potvrzuje, že existuje několik oblastí, které mají na spotřebu energie zimních stadionů zásadní vliv.
Následujících pět patří mezi nejúčinnější.
1. Využití odpadního tepla z chlazení
Chladicí technologie během provozu produkuje velké množství odpadního tepla.
Pokud se s ní pracuje pouze jako se zdrojem chladu, toto teplo bez užitku mizí.
Při správném návrhu může chladicí systém fungovat jako tepelný zdroj, obdobně jako tepelné čerpadlo.
Rekuperované teplo lze využít pro vytápění stadionu, ohřev teplé vody nebo ochranu konstrukcí proti promrzání.
V praxi může rekuperace pokrýt více než 75 % potřeby tepla,
u moderních CO₂ systémů (R-744) dokonce až 100 % vnitřní tepelné potřeby stadionu.
Ledová technologie přitom běžně generuje přes 2 000 kWh tepla denně.
2. Teplota ledu a úprava vody
Teplota a tloušťka ledové plochy mají přímý a zásadní vliv na spotřebu energie, protože určují celkovou chladicí zátěž systému.
Platí základní provozní pravidlo:
Čím vyšší teplota ledu při zachování požadované kvality povrchu, tím nižší jsou nároky na chlazení.
Významnou roli zde hraje nechemická úprava vody, která umožňuje používat studenou vodu pro rolbu namísto tradičně horké.
Lepší krystalizace ledu zkracuje dobu chlazení a snižuje zatížení chladicí technologie.
Jedním z konkrétních příkladů této technologie je systém :contentReference[oaicite:0]{index=0} (USA).
Princip spočívá v odstranění mikroskopických vzduchových bublin a rozpuštěných plynů z vody, díky čemuž voda rychleji a rovnoměrněji krystalizuje a vytváří hutnější strukturu ledu i při použití studené vody.
V praxi to umožňuje:
- zvýšit provozní teplotu solanky o 4–8 °C,
- výrazně zkrátit dobu chodu kompresorů,
- snížit energetickou náročnost chlazení bez kompromisu v kvalitě ledu.
Zvýšení teploty ledu o pouhých 0,5 °C představuje přibližně 6 % úspory energie na chlazení,
což v celoročním provozu znamená úspory v řádu stovek tisíc korun na jednu ledovou plochu.
3. Inteligentní řízení chladicí technologie
Dalším klíčovým krokem je přechod na integrované řídicí systémy (EMS / PLC),
které řídí technologii podle skutečné potřeby.
Součástí je například řízení plovoucího tlaku kondenzace, kdy se výkon chladicí technologie přizpůsobuje venkovním podmínkám.
Pokud je venku chladněji, systém automaticky snižuje tlak i výkon.
Díky pohonům s proměnnou frekvencí (VFD) zařízení reaguje na aktuální provozní podmínky a neběží trvale na plný výkon.
Výsledkem jsou 20–25% úspory energie, stabilnější provoz a nižší opotřebení zařízení.
4. Stropy s nízkou emisivitou (Low-E)
Až 30 % chladicí zátěže ledu může pocházet ze sálavého tepla stropní konstrukce.
Stropy s nízkou emisivitou:
- výrazně omezují sálavý přenos tepla,
- snižují nároky na chlazení,
- zlepšují světelné podmínky v hale.
Vedle úspor energie umožňují také optimalizaci osvětlení.
5. LED osvětlení a kontrola vlhkosti
Osvětlení tvoří přibližně 10 % spotřeby energie stadionu.
Přechod na LED technologii přináší více než 70% úsporu elektřiny a zároveň snižuje tepelné zatížení ledu.
Neméně důležitá je kontrola vlhkosti vzduchu.
Vysoká vlhkost zvyšuje tepelnou zátěž ledu a nutí chladicí systém pracovat intenzivněji.
Moderní systémy řídí odvlhčování podle rosného bodu a pouze tehdy, kdy hrozí kondenzace.
Pokud jsou propojeny s rekuperací tepla, lze dosáhnout až 85% snížení spotřeby energie na odvlhčování a zároveň stabilnějšího klimatu v hale.
Závěr: Úspory jsou proces, ne jednorázová akce
Efektivní provoz zimního stadionu nevzniká jedním opatřením.
Vyžaduje kombinaci technických změn, kvalitního řízení a dlouhodobé práce s daty.
Energetické úspory jsou výsledkem kontinuální optimalizace.
Návratnost komplexních řešení se obvykle pohybuje mezi 8–15 lety, přičemž přínosy přetrvávají po celou životnost stadionu.
Chcete znát reálný potenciál úspor vašeho stadionu?
Zašlete nám počet měřidel a měsíční spotřebu energií za posledních 12 měsíců na:
Na základě těchto údajů vám do 7 dnů připravíme nezávaznou orientační analýzu,
vycházející z reálných dat vašeho provozu.
Přičemž získáte jasnou představu o skutečném potenciálu úspor a konkrétní podklad pro další rozhodování o tom co pro Vás má skutečně smysl začít dále řešit.
Bez závazků.
Bez investice.